Bojím se noci,

bojím se tmy.

Jsem růže ve váze plné vody,

Chemie prý není věda,

Bez taháků už to nedám.

Teorii, rovnici

Zvládají

HÁDANKA

Zkuste uhádnout,

kdo jsem.

V zahradě můžete mě zahlédnout,

každičký den.

Nohy mám v zemi.

Ano, jsem rostlina.

Trny rostou mi.

Ne, nejsem Malina.

Mám velké, krásné květy,

velikost nabývajíc léty.

Sytě zelené lístky,

já jsem symbol lásky.

Kvetu červeně, modře i bíle,

zažívám s vámi důležité chvíle.

Bývám na svatbách i na pohřbech...

Správně, Růže, kdo to řek?

Bufet

V bufetu je vše,

o čem se ti zdá.

Od krysy až k sůše,

od popcornu dál.

Dluha tu vždy můžeš mít,

však nezapomeň zaplatit.

Na židli sedí plešatá hlava,

občas dobré rady dává.

Od koly až po čaje,

jsou tu dobré výdaje.

Bonbonů je tu dost,

zaplnilo by to Karlův most.

Babiččin perník, skořicový šroub,

pro co se mám sakra rozhodnout...

Začíná hodina,

už musím jít.

Bude to Němčina,

o bonbonech budu snít.

M+M+M

NAVŽDY SÁM

Vychází slunce,

už mezi mými pažemi

VLOČKA-ZEMŘÍT MLADÁ

Padám na zem z velkého mraku.

Padám a zcela se oddávám pocitu strachu,

co se stane, až dopadnu.

Padám směrem do bílé peřiny,

která jako bílé peří zasypává pěšiny.

Kamarádi mí drazí, už letím k vám,

už nebudu sama a zima neuškodí nám.

Najednou malé dítě přiběhlo a složilo své dlaně

a já s pocitem bezmoci dopadla na ně.

Cítím teplo, au to bolí.

Pomoc! Křičím. Přátelé moji!

Jsem ještě mladá a tohle je můj osud,

všem co o tom vyprávěli, smála jsem se dosud.

Chci zpět! Moc toho nemám,

ale prosím pusť mě, cokoliv za to dám.

Bolest ustává a myšlenky mě opouštějí.

Však mí přátelé se jednou pomstí,

přísahám člověku, můj nepříteli.